A opět regulátor reguluje!Ale kam?

čtvrtek 23. červen 2011 13:07

Je velmi smutné jak regulátoři pod záminkou zlepšení všech možných podmínek zneužívají jakékoli příležitosti pro další regulace. Stále víc se utvrzuji v tom, že jejich pohnutky jsou všechny jiné než pohnutky vytvořit něco společensky prospěšného. Současná penzijní reforma Tedy jestli se tomu tak dá říkat nahrává všem možným regulátorům , kteří řídí své zájmové skupiny , které ovlivňují či přímo řídí své firmy a společnosti.

Změny typu povinného vkládání peněz chcete li příspěvků jen do penzijních fondů jsou přinejmenším scestné.

Proč nelze tyto „když už to musí být“ příspěvky vkládat kamkoli, vždyť člověk by si o svém osudu měl v demokratické společnosti rozhodovat sám a když už je to ten typ, který o své budoucnosti, resp. důchodovém věku nepřemýšlí, tak je to přece jeho problém.

Vždyť je přece možné investovat jak do PF či IF a nebo třeba do strožoku, nebo třeba si koupit na splátky (hypotéka) nemovitost a v důchodu svou rentu nechat běžet z nájemného či investovat do jiných komodit dle vlastních představ o vhodnosti dané investice na dobu své penze či na dobu když už nebudu chtít pracovat a jen „užívat dobře investovaných prostředků“ záměrně píši prostředků, protože to vždy nemusí být peníze.

A zde se dostávám k dalšímu regulačnímu problému. Abychom v tomto státě měli dobré finanční poradce, kteří budou radit lidem s jejich penězi je třeba dle „slov komise MF pro kontrolu v pojišťovnictví“ je trochu víc zregulovat. Ne trh a klient si sám vybere toho vhodného ale všemohoucí stát a jeho nohsled regulátor.Samozřejmě je zde další závažná polemika , kdo je to tak zvaný „Finanční poradce“ a kdo jsou finanční poradenské firmy, které tyto FP provozují, dalo by se říci klidně „pasou“ . Finanční poradce je dle mně osoba znalá peněz, investic, trhu daní země , ale hlavně jeho honorář je odvislý od jeho výsledku, který se předem dohodne se zákazníkem. Pak je tu prodejce finančního či pojišťovacího produktu a zde je pouze na zákazníkovi zda si takový produkt koupí či nikoli. V tomto případě by měl a v současné době to tak i je , prodejce inkasovat provizi od výrobce finančního produktu, tedy pojišťovny, banky, spořitelny penzijního fondu atd. Hlavní odpovědnost za tyto produkty by měly nést pojišťovny či banka nebo fond jako třeba výrobce vozidel , elektroniky nebo hrnců. Prodejce by měl zodpovídat pouze za způsob prodeje.

Další kategorií jsou pojišťovací poradci, kteří by měli a také mají mít profesionální a velmi širokou znalost pojistných produktů. Měli by umět spočítat cenu nemovitostí znát cestu k posouzení správnosti stanovení pojistné částky, posouzení potřeby pojistných rizik dle jednotlivého klienta a také za toto poradenství zodpovídat. V tomto případě odměňování je trochu sporné.Za poradenství by měl platit zákazník a za zprostředkování produktů a rizik do poj. smlouvy by měla zaplatit pojišťovna.

Přece jen je to klasický obchod zákazník – zprostředkovatel – pojišťovna. Samozřejmě by měla existovat možnost , aby si klient dle poradenství , produkt sjednal napřímo, jenže to tady moc nefunguje. Pojišťovna vždy přidělí prodejce nebo sjedná produkt prostřednictvím svého zaměstnance a tudíž klient kalkulovanou provizi stejně neušetří. Avšak tak to není. Pomazaní členové ministerských komisí vymýšlí jak z jednoduché věci udělat složitou a tak přicházejí s nápady jako třeba , že se zvýší registrační poplatek ze 2 tisíc na 10 tisíc, za jednoho „finančního poradce“ . Jen když přepočtu 130 000 poradců, pojišťovacích agentů

x 2 000,Kč je hned čtvrt miliardy na světě a tak to pětkrát zvýšíme a v průběhu času zase stát zinkasuje nějaký ten sto milion.

Nebo třeba zvýšíme nároky na vzdělání ale ne tak že připravíme školu pro poradce, prodejce, pojišťovací agenty jako je třeba v Německu ale nařídíme vzdělávací kurzy a to v pravidelných intervalech a to pěkně za poplatek a zakončíme to zkouškou samozřejmě taky za poplatek. Vzdělávání a zkoušky jistě a zcela perfektně připraví některá z vybraných firem. A jistě ta firma nemá žádný vztah k nikomu z regulační komise, tedy vlastně z poradního týmu MF pro pojišťovnictví . A co třeba udělat segmentaci dle produktů, někdo bude raditv invest. pojištění, životním, úrazovém a někdo zase v majetkovém , ale měli bychom je zaregistrovat pro každý segment zvlášť a taky zavést poplatek za každou registraci pro jednotlivý segment.

Taky bychom měli důsledněji dbát na provádění tzv. analýzy potřeb klienta vždyť je nesvéprávný blbec a je třeba mu vytvořit obrovský přehled na trhu a hlavně mu doporučit to nejvýhodnější a hlavně si to zdokladovat a nezapomenout důsledně dbát na odůvodnění proč jsem tak rozhodl. Kontrola z NB by mohla chtít odůvodnění. Ale proč tedy mohou prodávat produkty tzv. výhradní agenti i když prodávají produkt jedné společnosti. Tady se vytvořil krásný nesoulad, jedni musí posuzovat, zdůvodňovat a druzí ne, mohou jen prodávat ale to je vlastně jedno, vždyť ve finále jde jen o poplatky a získávání výlučních a dominantních pozic na trhu.

Teď vlastně nevím proč to takhle píši ale jsem v oboru 18 let a hrozně mě štve, že s klienty budujeme dlouhodobé obchodní vztahy, snažíme se tímto způsobem stabilizovat své příjmy a dlouhodobě působit na trhu a mít trvalou hodnotu a vedle toho je tu hromada zlatokopů a rychlokvašek , které se zaštitují velkými honosnými firmami a jejich šéfy, působícími

v minulosti na významných pozicích ve firmách a úřadech, kteří si vzletně říkají finanční poradci a přitom pouze prodávají pojištění které jim analytické oddělení mateřské firmy doporučí. Dostanou k tomu naservírovanou patřičnou legendu, pěkný barevný leták a hned je zde specialista. Hlavně aby plnil plán schůzek a produkce a je vše v pořádku.

To že klient musí následné služby řešit přes různé infolinky a anonymní telefony, není důležité. Důležité je uzavřít, získat provize a udržet 2-3 roky smlouvu aktivní a fertig.

Myslím si , že by bylo mnohem přínosnější kdyby došlo k zásadní změně. A to v oblasti zprávy kmene. Kdyby obchodník či společnost získaný klientský kmen vlastnila a mohla s ním i obchodovat jako je to třeba zase v Německu. Mnohem víc by se obchodník snažil uzavřít kvalitní obchod, dlouhodobý obchod aby se tento dal přepočítat na finanční hodnotu, aby tato obchodníka uživila a aby byl zobchodovatelný jako každá jiná firma v podnikání. Protože co jiného má pojišťovák po 10-20-30 letech činnosti v oboru. Trochu kan.nábytku, počítač-če v něm hromadu kontaktů a opotřebovanou aktovku.Ale nemůže říci, tento kmen generuje ročně 500 000,-Kč a já vám to prodám za milion. Musí to vrátit pojišťovně . tohle by měli regulátoři změnit a ne se zabývat omezováním výší provizí ,poplatky, dotazníky ,analýzami a dalšími zbytečnostmi. Škoda je to pro obchod oboustraně pro klienta dobrý a na trhu trvalý poradce pro pojištovnu obchodník a v neposlední řadě i pro stát v pátcích daní a dalších odvodů .Ještě mě napadá jedna hříšná myšlenka ,kdyby stát zbytečně neživil regulátory a zbytečné ůředníky nemusel by shánět tolik peněz na platy a odvody a zároven tito nezaměstnaní ouřadové y mohli produkovat daně pro stát atd. ,ale to je příliš jednoduché pro takovou organizaci jako je přebujelý bytokratický aparát státu.A tak vzhůru k lepším zítřkůmkrásnou zregulovanou cestou.

Bohumír Vítovec

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Bohumír Vítovec

Bohumír Vítovec

pojištění ,gastronomie a občas když už to nejde vydržet o politice

jsem pojištovák , milovník skvělého jídla a pití.takže ode mne můžete očekávat názory na pojištovací byznys a s ním související . Také a to nohem radši na restaurace jejich služby , víno a pálenku . Do piva se nepletu vůbec mu nerozumím

REPUTACE AUTORA:
5,01

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.